„Tak já zas lucernu odnesu na půdu,“ řekla smutně Hanička. Ale neodnesla. Ve dveřích se objevil nešťastný Klásek s klarinetem pod paží a sotva popřál dobrého večera, hned se ptal po učitelském. „Pan Zajíček tu byl před chvilinkou,“ sdělovala mu ochotně Hanička. „Ale hlavně Vás tu hledala Vaše žena. . Já jsem ten zajíček nešťastný Já už to políčko nedoorám Ještě já se podívám Kdyby byla Morava Kdyby byl Bavorov Kdyby tady byla Když jsem šel v Praze po rynku Letěla husička Lístečku dubový Masaryk Mlynářovic Dorotička Na břehu Blanice Na těch panskejch lukách Nedaleko silnice Nemelem, nemelem Od Tábora až k nám „Čekejte, Vašku, za chvilu jsem u vas.“ Tak jsem si i já šibalsky počkal. Uplynula čtvrthodina, poté půlhodina a nic se nedělo. „Nějak na tebe hoši zapomněli, Vašku,“ Smutně se na mě podíval a čekal dál. Téměř po hodině se konečně rozletěly dveře pokoje. „Ježíšmarjá, já jsem na vas, do dupy, uplně Ja jsem ten zajíček nešťastný . Já mám chaloupku . Já mám doma kvočnu . Já mám doma strakatého pejska . Ja mám kone, vrané kone. Já mám malovanou vestu . Já jsem malý mysliveček, sotva flintu nesu české; Ja jsem ten zajíček nešťastný české; Ja když tys ňa nechtěla moravské; Ja šofera ňechcem ja ho ňeľubim šariš, zemplín, spiš; Ja parobek prekervešni, mocni viter duj šariš, zemplín, spiš; Ja parobek v mladim veku ňeźeňim śe teho roku šariš, zemplín, spiš Malý zajíček Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne. Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka, tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka. Koledníček

já jsem ten zajíček nešťastný